www-cs-general
[Top][All Lists]
Advanced
[Date Prev][Date Next][Thread Prev][Thread Next][Date Index][Thread Index]

[www-cs] Další GNU překlady

From: František Kučera
Subject: [www-cs] Další GNU překlady
Date: Sun, 08 Jul 2012 21:09:21 +0200
User-agent: Mozilla/5.0 (X11; Linux x86_64; rv:13.0) Gecko/20120614 Thunderbird/13.0.1 
Ahoj,

převedl jsem několik dalších překladů do .po formátu.
Překlady jsem i trochu aktualizoval a doplňoval nové části, které tam
dřív nebyly.
Některé věci by ale určitě šly napsat líp, tak prosím o kontrolu a
návrhy na vylepšení :-)

Franta

Attachment: gnu-history.cs.po
Description: Text document

Attachment: initial-announcement.cs.po
Description: Text document

Attachment: linux-and-gnu.cs.po
Description: Text document

Attachment: why-gnu-linux.cs.po
Description: Text document

Přehled projektu GNU

Operační systém GNU je kompletní svobodný systém dopředně kompatibilní s Unixem. GNU znamená „GNU's Not Unix“ – „GNU Není Unix“. Richard Stallman vydal úvodní oznámení projektu GNU v září 1983. Obsáhlejší verze oznámení byla nazvána GNU Manifest a vyšla v březnu 1985. GNU Manifest byl přeložen do mnoha dalších jazyků.

Název „GNU“ byl vybrán, protože splňoval několik požadavků; zaprvé, je to rekurzivní akronym pro „GNU Není Unix“, zadruhé, protože je to existující slovo (anglicky pakůň, pozn. překl.) a zatřetí, protože je zábava ho vyslovovat (nebo zpívat).

Slovem „free“, výše (Free Software – pozn. překl.), je myšlena svoboda, nikoliv cena. Můžete nebo nemusíte za GNU software zaplatit. V každém případě v okamžiku, kdy software máte, dostanete čtyři svobody v jeho používání. Svobodu spouštět program dle svého přání; svobodu kopírovat program a šířit ho svým přátelům a kolegům; svobodu upravovat program dle svých požadavků s tím, že máte plný přístup ke zdrojovému kódu; svobodu šířit vylepšené verze programu a takto pomáhat budovat komunitu. (Pokud šíříte GNU software, můžete požadovat odměnu za zkopírování, nebo můžete nabídnout kopie zdarma).

Projekt vývoje systému GNU se nazývá „Projekt GNU“. Projekt GNU byl založen v roce 1983 jako způsob, jak přinést zpátky ducha spolupráce, který byl komunitě kolem počítačů dříve obvyklý – jak opět umožnit spolupráci, odstraněním překážek uvalených vlastníky proprietárního softwaru.

V roce 1971, kdy Richard Stallman započal svoji kariéru v MIT, pracoval ve skupině, která používala výhradně svobodný software. Dokonce i počítačové společnosti často šířily svobodný software. Programátoři mohli volně spolupracovat jeden s druhým a často tak činili.

V 80. letech byl téměř všechen software proprietární , což znamená, že měl vlastníky, kteří zakazovali a znemožňovali spolupráci uživatelů. To učinilo Projekt GNU nezbytným.

Každý počítač potřebuje operační systém; pokud tu není žádný svobodný operační systém, potom nemůžete ani používat počítač bez uchýlení se k proprietárnímu softwaru. První položka na seznamu potřebného svobodného software byl tedy přirozeně svobodný operační systém.

Rozhodli jsme se vytvořit operační systém kompatibilní s Unixem, protože jeho celkový návrh byl osvědčený a přenositelný a protože kompatibilita usnadňuje unixovým uživatelům přechod z Unixu na GNU.

Operační systém unixového typu obsahuje jádro (kernel), kompilátory, editory, programy pro úpravu textu, pro práci s poštou, grafické rozhraní, knihovny, hry a spoustu dalších věcí. Proto je napsání celého operačního systému velmi náročný úkol. Začali jsme v lednu 1984. Nadace pro svobodný software byla založena v říjnu 1985, původně pro shromáždění finančních prostředků na vývoje GNU.

Kolem roku 1990 jsme už měli napsané nebo nalezené všechny hlavní komponenty s jednou výjimkou – jádrem. Potom přišel Linux, jádro unixového typu, které vyvinul v roce 1991 Linus Torvalds a v roce 1992 ho vydal jako svobodný software. Kombinací Linuxu a takřka kompletního GNU systému vznikl kompletní operační systém: systém GNU/Linux. Podle odhadů používají GNU/Linux desítky milionů lidí, typicky v podobě GNU/Linuxových distribucí. Hlavní větev Linuxu v současnosti obsahuje nesvobodné firmwarové „bloby“; přívrženci svobodného softwaru teď udržují upravenou svobodnou verzi Linuxu zvanou Linux-libre.

Nicméně projekt GNU se neomezuje jen na operační systém. Klademe si za cíl poskytnout celé spektrum softwaru, který uživatelé chtějí. To zahrnuje i aplikační software. Podívejte se na Free Software Directory, kde najdete katalog svobodných aplikačních programů.

Chceme také poskytovat software uživatelům, kteří nejsou počítačoví odborníci. Proto pracujeme na grafickém desktopovém prostředí (zvaném GNOME), které pomůže začátečníkům používat systém GNU.

Chceme také poskytovat hry a další zábavu. Mnoho svobodných her je již k dispozici.

Jak daleko až může svobodný software jít? Neexistují žádná omezení, kromě právních, takových jako úplný zákaz svobodného softwaru skrz patentový systém. Konečným cílem je poskytovat svobodný software ke všem činnostem, které chtějí uživatelé počítačů dělat a tím učinit proprietární software minulostí.

Úvodní oznámení

Toto je původní oznámení o projektu GNU, napsané Richardem Stallmanem 27. září roku 1983.

Historie projektu GNU se v mnoha směrech liší od tohoto původního plánu. Například start se zpozdil na leden 1984. A některé filosofické koncepty svobodného softwaru se ujasňovaly několik dalších let.

Svobodný Unix!

Od Díkuvzdání se chystám napsat operační systém kompatibilní s Unixem, nazvaný GNU, a dát jej svobodně (1) k dispozici každému, kdo jej může využít. Velmi jsou teď potřeba příspěvky formou času, peněz, programů a vybavení.

Pro začátek bude GNU pouze jádro (kernel) a všechno potřebné vybavení k psaní programů v C: editor, shell, překladač C, spojovací program, assembler a několik dalších věcí. Poté přidáme textový editor, YACC, hru Empire, tabulkový editor a stovky dalších věcí. Doufáme, že nakonec do GNU zahrneme vše, co běžně obsahuje systém Unix a všechno ostatní, včetně on-line a tištěné dokumentace.

GNU bude schopen spouštět unixové programy, ale nebude to Unix. Na základě naší zkušenosti s jinými operačními systémy do GNU zakomponujeme všechna užitečná vylepšení. Zejména plánujeme implementovat delší názvy souborů, číslování verzí souborů, souborový systém odolný proti pádu OS, snad doplňování názvů souborů, podporu monitorů nezávisle na terminálu a konečně také systém oken postavený na Lispu, aby mohly programy v Lispu a běžné unixové programy sdílet obrazovku. C a Lisp budou dostupné jako systémové programovací jazyky. Budeme mít síťový software, založený na protokolu MIT chaosnet, daleko lepším než UUCP. Můžeme mít ale také něco kompatibilního s UUCP.

Kdo jsem ?

Jsem Richard Stallman, autor původního a často kopírovaného editoru EMACS, v současnosti působím v laboratoři umělé inteligence na MIT. Hodně jsem pracoval na překladačích, editorech, debuggerech, Incompatible Time Sharing System (ITS) a operačním systému pro lispový počítač. Byl jsem průkopníkem v zavádění podpory displeje, nezávislého na terminálu v ITS. Navíc jsem implementoval i jeden souborový systém odolný proti pádu a dva okenní systémy pro lispové stroje.

Proč musím napsat GNU

Podle mého, zlaté pravidlo říká, že pokud mám rád nějaký program, sdílím ho s ostatními, kteří jej mají také rádi. Nemohu s čistým svědomím podepsat non-disclosure agreement (NSA) či softwarové licenční ujednání.

Abych mohl pokračovat v používání počítačů bez porušování mých zásad, rozhodl jsem se dát dohromady dostatečný základ svobodného softwaru tak, abych se obešel bez jakéhokoli, který svobodný není.

Jak můžete přispět

Vyzývám výrobce počítačů, aby věnovali techniku a peníze. Vyzývám jednotlivce, aby přispěli programy a svou prací.

Jeden výrobce počítačů už nám nabídl jeden stroj. Ale využili bychom jich více. Pokud nám přispějete nějakým hardwarem, můžete počítat s tím, že GNU na něm brzy poběží. Počítač by měl být použitelný v domácím prostředí a nevyžadovat složité chlazení či silný zdroj energie.

Jednotliví programátoři mohou přispět vytvořením kompatibilních náhrad některých unixových programů. Pro většinu projektů by bylo velmi obtížné koordinovat takové rozdělení práce – nezávisle napsané části by spolu nepracovaly. V případě nahrazování Unixu to ale není problém. Většina otázek týkajících se rozhraní je daná kompatibilitou s Unixem. Pokud bude každý takový příspěvek pracovat s Unixem, bude pravděpodobně pracovat i s GNU.

Dostanu-li peníze, mohl bych najmout několik lidí na plný nebo částečný úvazek. Plat nebude velký, ale já hledám lidi, kteří vědí, že pomoc lidem je stejně důležitá jako peníze. Vidím to jako způsob organizace nadšenců, aby mohli věnovat všechnu svoji energii práci na GNU a nemuseli se živit jiným způsobem.

Kontaktujte mne pro další informace.

Arpanet mail:
address@hidden

Usenet:
address@hidden
address@hidden

US hlemýždí pošta:
Richard Stallman
166 Prospect St
Cambridge, MA 02139

Chudé vyjadřovací možnosti kolem „free“

Tato formulace byla nedbalá. Záměrem bylo, že nikdo nebude muset platit za povolení používat systém GNU. Ale slova to nevyjadřují jednoznačně a lidé je často vykládají tak, že kopie GNU musí být vždy distribuované za malý nebo žádný poplatek. To ale nikdy nebyl záměr.

Původní zpráva

Pro úplnost zde uvádíme e-mail v jeho původním tvaru.



From CSvax:pur-ee:address@hidden 
From: address@hidden
Newsgroups: net.unix-wizards,net.usoft
Subject: new Unix implementation
Date: Tue, 27-Sep-83 12:35:59 EST
Organization: MIT AI Lab, Cambridge, MA

Free Unix!

Starting this Thanksgiving I am going to write a complete
Unix-compatible software system called GNU (for Gnu's Not Unix), and
give it away free(1) to everyone who can use it.
Contributions of time, money, programs and equipment are greatly
needed.

To begin with, GNU will be a kernel plus all the utilities needed to
write and run C programs: editor, shell, C compiler, linker,
assembler, and a few other things.  After this we will add a text
formatter, a YACC, an Empire game, a spreadsheet, and hundreds of
other things.  We hope to supply, eventually, everything useful that
normally comes with a Unix system, and anything else useful, including
on-line and hardcopy documentation.

GNU will be able to run Unix programs, but will not be identical
to Unix.  We will make all improvements that are convenient, based
on our experience with other operating systems.  In particular,
we plan to have longer filenames, file version numbers, a crashproof
file system, filename completion perhaps, terminal-independent
display support, and eventually a Lisp-based window system through
which several Lisp programs and ordinary Unix programs can share a screen.
Both C and Lisp will be available as system programming languages.
We will have network software based on MIT's chaosnet protocol,
far superior to UUCP.  We may also have something compatible
with UUCP.


Who Am I?

I am Richard Stallman, inventor of the original much-imitated EMACS
editor, now at the Artificial Intelligence Lab at MIT.  I have worked
extensively on compilers, editors, debuggers, command interpreters, the
Incompatible Timesharing System and the Lisp Machine operating system.
I pioneered terminal-independent display support in ITS.  In addition I
have implemented one crashproof file system and two window systems for
Lisp machines.


Why I Must Write GNU

I consider that the golden rule requires that if I like a program I
must share it with other people who like it.  I cannot in good
conscience sign a nondisclosure agreement or a software license
agreement.

So that I can continue to use computers without violating my principles,
I have decided to put together a sufficient body of free software so that
I will be able to get along without any software that is not free.


How You Can Contribute

I am asking computer manufacturers for donations of machines and money.
I'm asking individuals for donations of programs and work.

One computer manufacturer has already offered to provide a machine.  But
we could use more.  One consequence you can expect if you donate
machines is that GNU will run on them at an early date.  The machine had
better be able to operate in a residential area, and not require
sophisticated cooling or power.

Individual programmers can contribute by writing a compatible duplicate
of some Unix utility and giving it to me.  For most projects, such
part-time distributed work would be very hard to coordinate; the
independently-written parts would not work together.  But for the
particular task of replacing Unix, this problem is absent.  Most
interface specifications are fixed by Unix compatibility.  If each
contribution works with the rest of Unix, it will probably work
with the rest of GNU.

If I get donations of money, I may be able to hire a few people full or
part time.  The salary won't be high, but I'm looking for people for
whom knowing they are helping humanity is as important as money.  I view
this as a way of enabling dedicated people to devote their full energies to
working on GNU by sparing them the need to make a living in another way.


For more information, contact me.
Arpanet mail:
  address@hidden

Usenet:
  address@hidden
  address@hidden

US Snail:
  Richard Stallman
  166 Prospect St
  Cambridge, MA 02139

Linux a projekt GNU

napsal Richard Stallman

Pro více informací se podívejte také na GNU/Linux FAQ a Proč GNU/Linux?

Mnoho uživatelů počítačů používá modifikovanou verzi systému GNU každý den, aniž by si to uvědomovali. Díky zvláštnímu zvratu událostí je nyní hojně používaná verze GNU známější pod názvem „Linux“ a mnoho uživatelů si neuvědomuje, že je to v základu systém GNU vyvinutý v rámci projektu GNU.

Linux tu skutečně je a lidé ho používají, ale je to pouze část systému, který používají. Linux je jádro: program v systému, který alokuje prostředky počítače ostatním programům, které spouštíte. Jádro (kernel) je základní součástí operačního systému, ale sám o sobě by byl k ničemu; má smysl pouze jako součást kompletního operačního systému. Linux se obvykle používá v kombinaci s operačním systémem GNU: celý systém je v podstatě GNU doplněné o Linux nebo GNU/Linux. Všechny tzv. „linuxové“ distribuce jsou ve skutečnosti distribuce GNU/Linuxu.

Mnoho lidí nerozumí rozdílu mezi jádrem, což je Linux, a celým systémem, což také nazývají „Linux“. Dvojsmyslné používání tohoto názvu nepomáhá lidem v pochopení. Tito uživatelé si často myslí, že Linus Torvalds vyvinul celý operační systém v roce 1991 s trochou pomoci.

Programátoři zpravidla vědí, že Linux je jádro. Ale protože slýchali, jak se obecně také celému systému říká „Linux“ považovali to často za normální, že se celý systém nazývá podle svého jádra. Mnoho lidí se například domnívá, že když Linus Torvalds dopsal Linux, jádro, jeho uživatelé se začali poohlížet po dalším svobodném softwaru, který by s ním pracoval a zjistili, že valná většina součástí potřebných k vytvoření unixového systému již je (z nějaké blíže nespecifikované příčiny) hotová.

To, co nalezli, nebyla žádná náhoda – byl to ne-zcela-kompletní systém GNU. Dostupný svobodný software, jehož připojením vznikl kompletní systém, protože v projektu GNU se na vytvoření takového systému pracovalo od roku 1984. V GNU manifestu jsme si vytyčili za cíl vývoj svobodného systému unixového typu zvaného GNU. Původní oznámení o projektu GNU také nastiňuje některé z původních záměrů tohoto systému. V době, kdy byl napsán Linux, byl již tento systém téměř hotov.

Většina projektů spojených se svobodným softwarem si klade za cíl vyvinout určitý program pro určitou činnost. Například Linus Torvalds se rozhodl napsat jádro (Linux) podobné unixovému jádru; Donald Knuth napsal textový formátovač (TeX); Bob Scheifler se rozhodl vyvinout okenní systém (X Window System). Je přirozené poměřovat příspěvky takovéhoto projektu podle specifických programů, které z projektu vzešly.

Pokud bychom se pokusili takto poměřovat příspěvky do GNU projektu, k čemu bychom došli? Jeden prodejce CD-ROM zjistil, že v jejich „linuxové distribuci“, zabíral GNU software největší část, přibližně 28 % z celkového zdrojového kódu a to zahrnovalo některé z větších a velmi důležitých komponent, bez nichž by systém nemohl existovat. Linux sám o sobě představuje zhruba 3 %. (proporce v roce 2008 jsou podobné: v „hlavním“ úložišti gNewSense zabírá Linux 1,5 % a GNU balíčky 15 %) Pokud byste tedy vybírali název systému podle toho, kdo napsal jeho programy, nejvhodnější volbou by byl název „GNU“.

Nemyslíme si, že to je správný způsob jak o této otázce uvažovat. Projekt GNU nebyl a není projektem sloužícím k vývoji specifických softwarových balíků. Nebyl projektem pro vývoj překladače C, ačkoliv se tak stalo. Nebyl ani projektem pro vývoj textového editoru a přesto jsme jej vyvinuli. Cílem GNU projektu bylo vyvinout kompletní svobodný systém podobný Unixu: GNU.

Mnoho lidí významně přispělo svobodnému software v systému a všichni si zasluhují uznání. Ale důvodem, díky kterému je to integrovaný systém – a ne jen sbírka užitečných programů – je, že projekt GNU si jako cíl vytyčil právě toto. Vytvořili jsme seznam programů, které byly třeba k vytvoření kompletního svobodného systému a systematicky jsme je psali, nebo nacházeli lidi, kteří je psali. Napsali jsme důležité, byť nezábavné (1), komponenty, protože bez nich se systém neobejde. Některé z našich systémových komponent, programátorských nástrojů, si samy získaly oblibu mezi programátory, ale napsali jsme i řadu komponent, které nejsou nástroji (2). Vyvinuli jsme dokonce šachovou hru GNU Chess, protože kompletní systém potřebuje i hry.

Na začátku 90. let jsme již měli celý systém kromě jádra. Začali jsme pracovat i na jádře, GNU Hurd, které je postaveno na Machu. Vývoj tohoto jádra byl mnohem těžší, než jsme očekávali; GNU Hurd začal spolehlivě pracovat v roce 2001, ale má před sebou ještě dlouhou cestu, než bude připraven na běžné používání.

Naštěstí nemusíme čekat, až bude Hurd hotový, protože je tu Linux. Když Torvalds v roce 1992 uvolnil Linux, zaplnil tak poslední velkou mezeru v GNU systému. Lidé tak mohli Linux a systém GNU spojit, aby vytvořili kompletní svobodný systém: na Linuxu postavenou verzi GNU systému, nebo krátce: systém GNU/Linux.

Dát je dohromady zní jednoduše, ale nebylo to tak snadné. Některé součásti GNU (3) potřebovaly značné úpravy, aby fungovaly s Linuxem. Integrace kompletního systému jako distribuce, která by fungovala hned po „vybalení z krabice“ byla také velkým úkolem. Bylo třeba vyřešit jak instalovat a bootovat systém – problém, do jehož řešení jsme se nepustili, protože jsme se k tomuto bodu ještě nedostali. Lidé, jenž vyvinuli různé distribuce tedy udělali významný kus práce. Ale byla to práce, která, z principu věci, musela být někým udělána.

Projekt GNU podporuje GNU/Linuxové systémy stejně jako systém GNU. FSF financovala přepsání rozšíření GNU C knihovny týkajících se Linuxu, takže jsou teď dobře integrované a nejnovější GNU/Linuxové systémy používají aktuální vydání knihovny bez dodatečných změn. FSF také financovala počáteční fáze vývoje distribuce Debian GNU/Linux.

Dnes tu máme velké množství variant systému GNU/Linux (často nazývané „distribuce“). Většina z nich obsahuje i nesvobodný software – jejich vývojáři následují spíš filosofii spojovanou s Linuxem než filosofii GNU. Ale jsou tu i kompletně svobodné distribuce GNU/Linuxu. FSF poskytuje technické zázemí pro dvě z nich, Ututo a gNewSense.

Dělat svobodnou distribuci GNU/Linuxu není jen o odstraňování různých nesvobodných aplikací. V současnosti i obvyklé verze Linuxu obsahují nesvobodný kód. Ten slouží k nahrání do I/O zařízení (hardwaru) při startu systému a je zapsán v podobě dlouhých posloupností čísel (pozn. překl.: tzv. binární bloby) ve „zdrojovém kódu“ Linuxu. Tudíž udržování svobodné GNU/Linuxové distribuce zahrnuje i udržování svobodné verze Linuxu.

Ať už používáte GNU/Linux nebo ne, nepleťte prosím veřejnost dvojsmyslným používáním termínu „Linux“. Linux je jádro, jedna ze základních součástí systému. Systém jako celkem je víceméně GNU systém s přidaným Linuxem. Když mluvíte o této kombinaci, nazývejte ji prosím „GNU/Linux“.

Pokud chcete odkazovat na další informace o „GNU/Linuxu“, tato stránka a http://www.gnu.org/gnu/the-gnu-project.html jsou dobrou volbou. Pokud píšete o Linuxu, jádru, a chcete přidat odkaz, http://foldoc.doc.ic.ac.uk/foldoc/foldoc.cgi?Linux je dobrá adresa.

Dodatek: Vedle GNU ještě jeden další projekt vytvořil svobodný unixový systém. Tento systém je známý jako BSD a byl vyvinut na universitě UC Berkeley. Tento systém byl nesvobodný v 80. letech, ale začátkem 90. let byl uvolněn jako svobodný. Téměř všechny svobodné operační systémy, které dnes existují, (4) jsou variantou systému GNU nebo odrůdou BSD systému.

Lidé se někdy ptají, jestli je BSD také verzí GNU podobně jako GNU/Linux. Vývojáři BSD se inspirovali projektem GNU a také svůj systém učinili svobodným a výzvy příznivců GNU je pomohli přemluvit, ale zdrojový kód obou systémů se překrývá jen málo. BSD systémy dnes používají některé programy z GNU, stejně jako GNU systém a jeho varianty používají některé programy z BSD; ovšem celkově vzato se jedná o dva odlišné systémy, které se vyvíjely odděleně. Vývojáři BSD nenapsali jádro a nepřidali ho ke GNU systému, takže označení GNU/BSD tuto situaci nevystihuje. (5)

Poznámky:

  1. Tyto nezábavné, ale zásadní, komponenty zahrnují GNU assembler, GAS a spojovací program, GLD, které jsou součástí balíčku GNU Binutils, balíček GNU tar a další.
  2. Např. Bourne Again SHell (BASH), interpret PostScriptu Ghostscript a knihovna GNU C library nejsou programátorské nástroje. Stejně jako GNUCash, GNOME nebo GNU Chess.
  3. Např. knihovna GNU C library.
  4. Od dob, co bylo toto napsáno, vznikl téměř-zcela-svobodný systém windowsového typu, ale technicky je to něco úplně jiného než GNU nebo Unix, takže to není tento případ. Většina částí jádra Solarisu je nyní svobodná, ale kdybyste na něm chtěli postavit svobodný systém, vedle doplnění chybějících částí jádra byste museli toto jádro začlenit do GNU nebo BSD.
  5. Na druhou stranu, od doby vydání tohoto článku byla knihovna GNU C Library portována na řadu verzí BSD jádra, což umožnilo přímočaré kombinování systému GNU s tímto jádrem. Stejně jako v případě GNU/Linuxu se jedná o varianty GNU a také se jim tak říká – např. GNU/kFreeBSD nebo GNU/kNetBSD podle daného jádra. Běžní uživatelé typického desktopu sotva poznají, zda pracují na GNU/Linuxu nebo GNU/*BSD.

O co jde v názvu?

napsal Richard Stallman

Pro více informací o tomto tématu si přečtěte GNU/Linux FAQ, naši stránku Linux a projekt GNU , která pojednává o historii systému GNU/Linux a vztahuje se k otázce tohoto pojmenování a naši stránku GNU uživatelé, kteří nikdy neslyšeli o GNU.

Pojmy (názvy) určují význam, naše volba pojmů určuje význam toho, co se snažíme říci. Nevhodné jméno dává informaci jiný význam. Růže bude sladce vonět, ať ji budete nazývat jakkoliv – ale pokud ji budete nazývat perem, lidé budou spíše zmateni, pokud s ní budou zkoušet psát. Pokud budete pera nazývat „růžemi“, lidé si možná neuvědomí, k čemu by měla být dobrá. Když nazýváte náš systém Linux, tak přenášíte mylnou informaci o původu systému, jeho historii a účelu. Pokud ho nazýváte GNU/Linux, vyjadřujete tím (i když ne do detailu), jak to je doopravdy.

Je to ale pro naši komunitu podstatné? Je důležité, aby lidé znali původ, historii a účel systému? Ano – protože lidé, kteří neznají historii, jsou často odsouzeni k jejímu opakování. Svobodný svět, který se vyvinul kolem GNU/Linuxu, není v bezpečí; problémy, které nás vedly k vyvinutí GNU, nejsou ještě zažehnány a pořád hrozí, že se vrátí.

Když vysvětluji, proč bychom měli systém nazývat „GNU/Linux“ místo „Linux“, lidé občas odpovídají:

I když si projekt GNU zaslouží za svoji práci uznání, stojí opravdu za to, dělat kolem toho takový povyk? Není důležité spíše to, že práce byla dokončena, než kdo ji dokončil? Měli byste spíše odpočívat a být hrdí, že jste odvedli dobrou práci, a ne se starat o zásluhy.

To by byla moudrá rada, pokud by situace opravdu byla taková, jak je popisováno – kdyby práce byla dokončena a byl čas k odpočinku. Kéž by to jen byla pravda! Pořád ale na nás čeká mnoho úkolů a nemůžeme ještě brát budoucnost jako samozřejmou. Síla naší komunity spočívá v oddanosti svobodě a spolupráci. Používání jména GNU/Linux je způsob, jak si připomenout naše cíle a informovat o nich i ostatní.

Je možné napsat dobrý svobodný software bez toho, abychom přemýšleli o GNU; spousta dobré práce byla odvedena i ve jménu Linuxu. Jméno „Linux“ ale bylo spojováno s jinou filosofií, která se neodkazuje na svobodu a spolupráci. Tím, jak toto jméno více a více používají obchodníci, bude pro nás stále těžší spojit ho s duchem a myšlenkami naší komunity.

Velkou výzvou pro svobodný software do budoucnosti je tendence společností distribuujících „Linux“ přidávat ke GNU/Linuxu nesvobodný software kvůli pohodlí a schopnostem. Všichni větší výrobci distribucí to dělají; nikdo nešíří výhradně svobodný software. Většina z nich jasně neoznačuje nesvobodné balíčky ve svých distribucích. Mnozí dokonce vyvíjejí nesvobodný software a přidávají ho do systému. Někteří dokonce inzerují systém „Linux“, který je „licencovaný podle počtu uživatelů“, což dává uživateli stejně svobody jako Microsoft Windows.

Lidé se pokouší ospravedlnit přidávání nesvobodného softwaru do Linuxu „popularitou“ – v podstatě si váží popularity systému více než svobody. Občas to veřejně připouštějí. Například časopis Wired napsal, že McMillan, editor Linux Magazine „si myslí, že hnutí open source software by mělo být naplněno spíše technickými, než politickými, rozhodnutími“. A výkonný ředitel Caldery otevřeně vybízel uživatele, aby upustili od cíle svobody a spíše pracovali na „popularitě Linuxu“. (http://web.archive.org/web/20000920053929/http://www.zdnet.com/filters/printerfriendly/0,6061,2552025-2,00.html)

Přidávání nesvobodného softwaru k systému GNU/Linux může zvýšit popularitu, pokud je popularitou myšlen počet uživatelů, kteří používají některý z GNU/Linuxů v kombinaci s nesvobodným softwarem. Zároveň to ale motivuje uživatele k tomu, aby přijímali nesvobodný software jako dobrou věc a zapomněli na cíle svobody. Není vám k ničemu jet rychleji, pokud se neudržíte na silnici.

Když je nesvobodný „přídavek“ knihovna, či pomůcka pro programátory, může se z ní stát past na vývojáře svobodného softwaru. Když píší svobodný software, který závisí na nesvobodném balíčku, nemůže být jejich software součástí kompletně svobodného systému. Velké množství svobodného softwaru takto v minulosti chytil do pasti Motif a Qt. Vytvořilo to problémy, které nám trvalo roky vyřešit. Motif zůstával problémem, dokud se nestal zastaralým a nepoužívaným. Později měla podobný neblahý efekt nesvobodná implementace Javy od Sunu: Javovská past, který je dnes naštěstí víceméně napravený.

Když bude naše komunita takto pokračovat, může se GNU/Linux v budoucnosti snadno proměnit v mozaiku svobodných a nesvobodných komponent. Za pět let ode dneška budeme jistě mít stále velké množství svobodného softwaru; ale když si nebudeme dávat pozor, tak ho nebudeme moct používat bez nesvobodného softwaru, který budou spolu s ním uživatelé očekávat. Pokud se toto stane, naše kampaň za svobodu selhala.

Pokud by vydávání svobodných alternativ bylo jen záležitostí programování, mohlo by být řešení takových problémů v budoucnosti, až se zvýší prostředky naší komunity pro vývoj, snadnější. Ale musíme čelit překážkám, které to stěžují: zákony, které zakazují svobodný software. Až nastoupí softwarové patenty a až budou zákony jako DMCA používány k omezení vývoje svobodného softwaru pro důležité úlohy jako přehrávání DVD nebo poslouchání RealAudio vysílání, nebudeme mít žádnou možnost jak bojovat s proprietárními programy a tajnými datovými formáty, než zavržení nesvobodných programů, které je používají.

Čelit těmto výzvám bude vyžadovat mnoho různých druhů úsilí. Především ale musíme začít tím, že si vzpomeneme na náš cíl: svobodu spolupracovat. Nemůžeme očekávat, že pouhá touha po silném a spolehlivém softwaru dostatečně motivuje lidi, aby se tolik snažili. Potřebujeme takovou odhodlanost, jakou mají lidé, když bojují za svou svobodu a společenství, odhodlanost, která nevyprchá a bude trvat roky.

V naší komunitě tyto cíle a tato odhodlanost vyzařují převážně z projektu GNU. My jsme ti, kdo mluví o svobodě a o komunitě jako o něčem, za co se musíme pevně postavit; organizace, které mluví o „Linuxu“, toto obvykle nedělají. Časopisy o „Linuxu“ jsou většinou plné reklamy na nesvobodný software; firmy, které distribuují „Linux“, přidávají do systému nesvobodný software; jiné firmy „podporují Linux“ vývojem nesvobodných aplikací běžících v GNU/Linuxu; uživatelské „linuxové“ skupiny často zvou prodejce, aby propagovali tyto aplikace. Hlavní místo, kde se lidé mohou setkat s myšlenkou svobody a odhodlání, je projekt GNU.

Když se s ním ale lidé setkají, uvědomí si, že se jich to týká?

Lidé, kteří vědí, že používají systém, který vzešel z projektu GNU, vidí přímou souvislost mezi nimi a projektem GNU. Nemusí automaticky souhlasit s naší filosofií, ale aspoň uvidí důvod, proč by o ní měli vážně přemýšlet. Oproti tomu lidé, kteří se považují za „uživatele Linuxu“ a myslí si, že projekt GNU „vyvinul pomůcky, které jsou v Linuxu užitečné“, většinou berou spojení mezi sebou a projektem GNU pouze jako nepřímé. Mohou filosofii GNU prostě ignorovat, když se s ní setkají.

Projekt GNU je idealistický a každý, kdo dnes nějak podporuje idealismus dnes čelí velké překážce: převažuje ideologie, která lidem radí vzdát se idealismu jako něčeho velmi „nepraktického“. Náš idealismus byl ale vždy velmi praktický: je to důvod, proč máme svobodný operační systém GNU/Linux. Lidé, kteří mají tento systém rádi, by měli vědět, že to je náš idealismus, který ho stvořil.

Kdyby „ta práce“ byla opravdu již hotová, kdyby již nebylo ve hře nic jiného, než uznání, možná by bylo nejmoudřejší nechat to plavat. My ale v této pozici nejsme. Abychom inspirovali lidi k další práci, kterou potřebujeme udělat, musíme jim dát vědět, co jsme již udělali. Prosím, pomozte nám v tom tím, že budete systém nazývat GNU/Linux.

reply via email to
[Prev in Thread] Current Thread [Next in Thread]